aneb, jak jsem prošvihla výchovnou chvilku.Krásný den včera, slunce svítilo a hřálo, ani jednou nezapršelo, včera by to rozhodně šlo:-))
” Ten Dolejš mě dneska inspiroval, nevíte kde ty trička “Zabíj si svého komunistu” prodávaj? hned bych tam šel!” pravil nad odpolední kávou můj syn Adam.
” Ve Vídni v Českém kulturním centru, což je dost zvláštní teda….” povídám já.
” Taky bych ho chtěl!” řekl Filip.
” Já takýýýýýýýýýýýýý!” směje se Adéla ( směje se všemu).
“Nevíte, jestli to dělaj i v malym?” Adam si přeměřil pohledem Gremliny.
“Já taky” pomyslela jsem si, taky jsem si pomyslela, že je to chvíle, kdy bych měla říct něco výchovného, nebo moralizujícího.
Ale neřekla jsem nic.
a v o c o d e
Pravda a láska musí zvítězit nad LAAR a nenávistí
btw, mohla jsem se dopusit daleko větších chyb z nichž by třeba vyplynulo, že by nad odpoledníkávou řekl ” Budu volit komunisty!”
No jo, co už, chybovat je lidské:-)
Chyba, chyba. Vybízet k zabíjení odpůrců (i když to třeba není míněno doslova) podle mě do demokracie nepatří.
JK nepotřebuju triko.
Měla, ale neřekla.
Je to hnus, neco rict melas! Vsimnete si, jak toto svinstvo vzdycky vybizi k zabiti lidi, nikoliv treba odmitni komunismus, ale zabij komunistu. To uz by se melo trestat.
vždyt si ho můžeš sama vyrobit