“Amerika prohrála a já jsem vyhrál!”Hulákal v soudní síni ten člověk, jehož jméno si nepamatuju, poté, co velká porota vynesla verdikt ” doživotní trest odnětí svobody bez možnosti propuštění” za spoluúčast na přípravě atentátů z 11.9.2001.
Tentokrát bez ohledu na to, že můj postoj k trestu smrti je zásadně odmítavý, ani v tomto případě by se mi trest smrti nelíbil a to ani s ohledem na počet mrtvých, zraněných, zoufalých.
Smrt nic neřeší, snad s výjimkou utrpení, ale utrpení vlastního a já prostě nevěřím, že může smrt vraha utrpení pozůstalých zmírnit. Nevěřím.
Možná by byla vysvobozením pro tohoto konkrétního odsouzeného, protože jeho doživotní žalář bude vypadat tak, že ” 23 hodin denně sám v cele, 1 hodinu denně sám na vybetonovaném minidvorku, do smrti bez možnosti vidět nebo promluvit s kterýmkoliv spoluvězněm”, celý život bez ohledu na to, zda ten život bude trvat rok, deset nebo 50 let.
Bez emocí, myslím, že v tomto konkrétním případě vyhrála Amerika.
ne, popravovat jim ho nebudem, to ne:-)))))))
Tak takhle to beru. Smrtící injekce v ČR, ale doživotní vězení v USA :o)
Počkej, oni nenakupují za Kč, ale za dolary:-))))))))
Hmmm… ale celou tu dobu toho dobráka budeme živit. V ČR jsou průměrné náklady na 1 vězně vyčísleny na 800 Kč/den * 365 * 50 let = 14 600 000 Kč. A to neuvažuji inflaci. Jako nezlobte se na mě, ale není to trochu vysoká cena oproti jedné smrtící injekci, kulce do hlavy nebo třeba prostému podříznutí…
Kazdopadne souhlasim s autorem s nazorem na smrt. Jenom bych chtela dodat, ze smrt muze neco vyresit, ne vsak v tomto pripade.
On v té base stejně dlouho žít nebude, to je jasný, někdo se o něj postará.