Včera jsem si myslela, že aspoň novou postel postavímvybalila jsem ji z krabice a po kusech odnosila na balkon k někdyložnici, pak jsem si dovnitř zanesla stůl a pak to semnou prásklo. Podlaha byla sice přeložená tak, jak jsem ji chtěla, ale při bližším ohledání, z metru, vypadala podobně jako před týdnem ta vana, posledního půl metru řemeslník poskládal z různě nařezaných prkýnek a ty lepil a lepil do mezer jako puzzle.
No co budu povídat, vzteky jsem nemohla oka zamhouřit a tak hned po ránu jsem se vydala do někdyložnice se svým oblíbeným nástrojem, dlátem. Nejprve jsem ze zdí orvala lišty, poté jsem postupně vyrýpala všechno puzzle- asi půl metrová hromada a poté jsem postupně rozebrala 3/4 podlahy v celém pokoji a desky jsem rozdělila na ještě použitelné a na vyhození. Pak jsem se jala hledal “nový” balík, cca 2m2, který jsem přivezla před týdnem, ani jedna deska v něm nebyla celá, ani jedna, z každé použil kousek na to puzzle.
“Mistr tesař” přítomen nebyl , zmermomocnila jsem jeho pomocníka a společnými silami jsme začali podlahu skládat znovu, od začátku do konce, bez skládanek. Máme hotovu větší půlku a já už umím pokládat plovoucí podlahy a pokud je ještě někde budu aplikovat, potřebuju jen řezače.
Pak jsem jela do OBI pro další dva balíky desek. Celkem ta místnost o rozloze 12m2 sežrala 16m2 desek, takže 4m2 odpadu.
V každém případě, až skončí tato stavba století, a já budu mít čas, jdu na živnostenský odbor a nechám si vyrobit další Živnostenský list na stavební práce.
A teď jdu spát, ono to rozbíjení je přece jen vysilující:-)