Určitě existují nějaké desetiny %% v kterých se to stane.“Dvěma maminkám, jimž se koncem června narodily holčičky v nemocnici s poliklinikou v Dolním Kubíně na Slovensku, lékaři po porodu obě dcerky zaměnili. Ve středu to s konečnou platností prokázala expertíza DNA biologických rodičů obou dětí. ” toje kus dnešního článku z tisku a já se taky zamyslela nad tím, zda bych to byla bývala když se mi kdysi narodil syn a myslím, že nepoznala.
Kdysi dávno, už je to skoro 30 let, pamatuju takový zvláštní příběh z práce, příběh – spudní spor ke kterému si tehdy soudce rozhodující o otcovství dítěte přivolal právní zástupce matky i otce a na celou při uvalil přísné embargo.
Tehdy šlo o rozvádějící se manželský pár a celý problém kolem jejich rozvodu vznikl z dojmu otce, že jejich dítě není jeho, tedy, že si ho manželka pořídila s někým jiným. Paní se urazila a rozjel se kolotoč rozvodu a určení otcovství.
Nevím, zda už se tehdy vědělo co je DNA, které lze nyní běžně zkoumat, ale otcovství se v dobých ještě nedávných určovalo v 1. fázi podle krevních skupin a pokud tímto úkonem nebylo dosaženo jednoznačného výsledku, následovaly kroky další ( porovnávání lebek a tak podobně).
No a tak se v tomto případě zkoumala nejprve krev dítěte a otce a vznikly pochybnosti, pak se zkoumaly další a další detaily a pak se to soudci zdálo divné a tak přibral k vyšetření i matku a zjistilo se, že otec není otcem dítěte a ani matka není jeho matkou. Lékaři omdleli, ovšem soudce zůstal při vědomí. Napřed věc projednal se soudcem odvoalcího soudu v Ostravě ( kdyby náhodou někdo podal odvolání) a pak si předvolal k uzavřenému jednání právní zástupce “rodičů”( jo,jak v americkém filmu:-)) a uzavřeli dohodu o totálním mlčení. A pak vynesl rozsudek ” rozvádějící se pan Y je otcem dítěte X”.
A jak to celé dopadlo? Pan Y se omluvil manželce, návrh na rozvod vzali zpět, dítěti zůstali oba rodiče, všichni byli spokojeni a myslím, že se dodnes nikdo nic nedozveděl.
A jak to vím já? Moje máma byla tehdy právním zástupcem pana Y a já si myslím, že to tehdy bylo od toho soudce rozhodnutí velmi prozřetelné, protože představte si, že by se stejným vyšetřením museli podrobit všichni, kterým se v ten den ve stejné porodnici narodily děti a pak, dvě desetileté děti by měnily rodiny? Hrozná představa, nebo ne?
No a konečně, statistiky říkají, že průměrně ve 2 případech z 10ti nejsou otcové narozených dětí skutečnými otci, takže možná se tahle nespravedlnost občasnou nechtěnou záměnou děti takhle vyrovnává zásahem ruky Boží:-)
a v o c o d e
Pravda a láska musí zvítězit nad LAAR a nenávistí
slůně nene:-))já ráno vstanu a zakážu si chovat se tak:-)), ale vypadám tak:-))))
Mod, to káždá dcera…moje máma si vždy stěžuje, jak se chová babička. A jak se chová máma? jako babička……….a jestli to čeká i mě , tak si jdu preventivně hodit smyčku!
Já určitě taky vyměněná nejsem, čím dál tím víc se podobám své matce:-(
No, a to si představte, když by někoho z nás omylem v porodnici vyměnili za černocha :o) Bych se teď projížděl na velbloudovi někde v Africe…
No adělám si z toho něco? Nedělám!
Já napříkladjsem vyměněnej úplně určitě, moje matka ústa nezavře od kuropění do klekání, otec je známý seladon, a já – uťápnutý introvert, co se bojí hubu otevřít a vynahrazuje si to blogováním 😉
šmarjá to je strašná představa že moje máma není moje máma. Žel jsme ji všichni tak podobni, že se asi nemusím začít bát 🙂 Jináč je to teda síla..to jako fakt. A pak…se nám narodila Týnka před měsícem!
laceysmířit se s něčím takovým to jde určitě jen těžko a proto si myslím, že v takovém případě jeprostě lepší, když senikdo nedozví nic a 10 let života se nemusí měnit. Máš pravdu, že děti vyrůstají v nějakém prostředí na které jsou zvyklé, většinou asi milují lidi které považují za své rodiče a taková rána by navždycky zranila nejméně 6 lidí a to nemluvím o prarodičích atakdále.
Děti teda nemám 🙂 A ani neplánuju zatím. Ale souhlasím Mod. s tebou, že soud to rozhodl správně. Je to hrozný, co se může stát, ale co se stalo, stalo se a vyměnit ty děti nazpátek, když každý vyrůstalo jinde. Kdybych to věděla jako matka, ani nevím, jak bych se zachovala. Asi by mi to trvalo nějakou dobu, než bych se s tím smířila, jestli by jsme se s tím vůbec smířila..
no jo, nečetla jsem pozorně, jaksi jsem si vydedukovala, že když ty výsledky začaly vycházet pochybně, museli to ti rodiče vědět…
sheilono a co ta druhá máma? a co ty děti?
Nemůžu si pomoct, ale myslím, že pokud by se na nějakou takovou záměnu přišlo, každá máma by prostě chtěla ty děti obě!
mayovíš kolik takových etických problémlů soudci běžne přehlédnou, když odsoudí někoho bez důkazů, nebo když odmítají vidět důkazy které existují? no a pokud jde o advokáty,tak do téhle práce nemůžeš etiku vůbec tahat,to by se každý advokát, který úspěšně obhájí vraha, musel po rozsudku oběsit.
jen jsem si představila, jak se v tom soudci “bila” nepříjemná pravda s pro všechny méně ubližující milosrdnou lží…
mayoeticky je to problém pro ty dva soudce a dva advokáty a porodníka. No a pokud bychomchtěli ve věcech dětí pitvat etiku, museli bychom se především zaobírat všemi matkami, které si pořídí dítě s jimým partnerem než je jejich manžel, ať je důvod jakýkoliv. Etický problém pak možná jsou i děti narozené svobodným matkám, které jakkoliv ošálily potenciální otce svého dítěte, prostě proto, že dítě chtěly. Celé je to prostě problém:-)
mno, eticky je to myslím dost velký problém pro všechný zúčastněné
IbOkteré matky myslíš? té o které píšu? ta se to přece taky nedozveděla. Naštěstí měli takové ty krevní skupiny, kdy se to jednoznačně na první pohled stanovit nedá, až z těch podskupin pak ano a to si přece nikdo nenechává dělat, většina lidí ani neví jakou krevní skupinu má.
Je to dost rozumné řešení. Ale nechtěla bych být v kůži té matky, která teda musí žít s vědomím, že její vlastní dítě, který teda nikdy neviděla, někde žije…