není zákon schválnosti:o)Když slyším slovo kouzlo, představím si modrý opar a zlaté hvězdičky a najednou králík, nebo cokoliv jiného:o), taky si představím různé rituály probíhající bez hvězdiček a králíků třeba za pomocí slepičího pařátu:o), dělám si legrací:o)), čarovat pro sebe nesmíme:o))), maximálně nějaký ten pohříbívací rituáleček, ale to se zas nestává tak často.
Nechtěné, to je pak něco, co nechci, ale těžko říct, jestli to nechci proto, že o tom nevím, proto, že by mě nenapadlo to chtít a nebo proto, že bych se vyloženě ošívala chtít něco takového?
Kouzlo je slovo magické a když slyšíme kouzlo" představíme si určitě spíš něco pozitivního a krásného než wodoo a nechtěné už najednou možná tak nechtěné ani není.
Jinak je to se zákony schválnosti. Zákon je něco co je dáno, žádné kouzlo v tom není a na schválnostech taky není nic pěkného.
Když Vám upadne chleba na namazanou stranu, určitě Vás nenapadne, že se jedná o kouzlo nechtěného:o),je to zákon schválnosti, stejně jako to, že když si sebou nevezmete deštník- bude lít, že když neuhnete před tou velkou louží – zrovna jí projede velkou rychlostí auto, že ten chleba co si vzala z regálu ta ženská – je poslední, že všechny ústřice byly dobré – jen ta jedna z Vaší porce byla jetá. Jojo, tohle všechno jsou zákony schválnosti.
Ale, kouzlo nechtěného, to je jiná:o), je to třeba to, že si koupíte los Paraplete a vyhrajete na něj auto, najdete kočku a je z toho Ňuninka, někam příjdete- je tam ON a vy se zamilujete ( opětovaně samozřejmě, pokud neopětovaně, patří to do kategorie předchozí ), objednáte si ledovou kávu a místo toho Vám přinesou teplé kafe s mátovým likérem a šlehačkou,
a vzduch je náhle plný modrého oparu a zlatých hvězdiček :o)
