Taky Gremlinům rozumím poměrně dobře i přesto, že jejich slovník se dost rychle mění, někdy i vyvíjí:o). Sice nevím proč, ale vím, že potato" je upadnout, oko" je ještě a líkok" je mravenec, íko", že je mlíko co má kava"  a pak taky , že jidlo" je hama přestože donedávna bylo hama" jídlo:o). Naproti tomu Gremlini chápou dobře i význam některých mých složitějších slov jako je třeba neštvi mě" a taky vědí, že když babu bubu, je zle!

Pak jsou zde ovšem živočišné druhy, kterým nerozumím vůbec, například muži, nebo kočky.

Tak třeba ten kočk, vlítne sem oknem několikrát za noc a pokaždé příšerně vříská, někdy z podlahy, někdy ze mne. Pokaždé se ptám  Co je Ňuninko ( a to se snažím i po několikanásobném probuzení srozumitelně artikulovat), co se stalo? Co chceš?" a kočk na to  Ňaaaa,něěěěě" někdy taky  mňau" nebo vrau" a z 90ti % zase vypálí oknem ven, někdy "vrau", ale po položení dotazu sebou flákne vedle mě a začne s tím lnem. Někdy vstanu a jdu mu dát nějaké jídlo, někdy to jí a někdy ne, což by znamenalo, že  ňaaaa i něěěěě i mňau a vrau" někdy znamenají hlad a někdy nikoliv. Taky jsem zkoušela jít za ním ven,samozřejmě ne oknem ( což je možná chyba, ale přes ty mříže prostě neprojdu), jestli mi nechce ukázat, že třeba ulovil myš,nebo srnu, nebo něco jiného jestli mi nechce ukázat, ale většinou mi nic neukazuje a zdrhne. Někdy sebou flákne na zem, já ho zvednu a odnesu zpět dovnitř, pročež se zvedne a oknem prchne ven. Tohle všechno děláme oba už rok a půl a k žádnému zlepšení vzájemné komunikace mezi námi nedošlo. Marnost nad marnost.

S muži to mám velmi podobně, některá jejich počínání, mňau a vrau, nikdy nepochopím.