a konečně pochopila,  k čemu je ten Facebook vlastně dobrý 🙂

Když jsem se svého času zaregistrovala  na Facebooku, vůbec jsem netušila vocode. Vlastně jsem to udělala kvůli Kaplického knihovně a výzvě skupiny Demokracie staví, prostě jsem si myslela, že se jedná o server založený k tomuto účelu:o)

Takže jsem se zaregistrovala pod svým plným jménem, vstoupila, zjistila, že je to nějaká zvláštní věc, o Demokracii co staví se mi nepodařilo najít nic, a tak jsem tam zela, asi, protože sem se nekontrolovala, vůbec jsem tam už nešla, tedy do chvíle, než mě po pár měsících vyhmátla, netuším jak, Hanny, a pak další a další naši společní přátelé. Občas, když se mi v poště objeví od někoho nějaký vzkaz, jdu nahlédnout, ale pořád jsem nějak nepochopila, k čemu je mi vědomost o tom, že někdo zrovna posekal trávu, nebo si dal k večeři vepřo-knedlo-zelo a navíc nám ho vyfotil.

Facebook tak pro mne získal smysl až včera, stala jsem se totiž fanouškem Jiřího Paroubka a jako fanoušek, jsem také získala příležitost napsat mu "na zeď" vzkaz, a tak jsem to učinila

"Pane Paroubku, tak jsem se stala Vašim fanouškem, jsem opravdu ráda, že Vás ČSSD má, protože snad nikdo, kromě doktora Ratha, ji nedokáže tak spolehlivě zlikvidovat:-) Díky:-)"

Pan Paroubek, jak je možno seznat z přehledu jeho aktivit krok za krokem, můj vzkaz ještě asi nečetl, ani jej nestačil smazat,dnes totiž poklepával základní kámen nemocnice v Klatovech, odpoledne se sejde s odboráři, snad v Plzni. PP píše, že má přijet brzy domů, protože se jí (taky Margaritě a Toničce) doma stýská! No není to milé?:-)

Jeden z mých přátel už mne varoval, že by se mi mohlo stát, že mi někdo obejde auto pětirublovkou, no ale co, tak slabá měna nemůže Waldovi moc uškodit:-)