a ještě nejsem tak stará, abych nevěřila v revoluce:-)
Říkají často, že to, co se zde začalo odehrávat 17. listopadu 1989, žádná revoluce nebyla, ale, jak má vlastně vypadat správná revoluce? Musí při správné revoluci padat lidé z oken, musí hořet domy, musí se v ulicích povalovat stovky, či tisíce mrtvol, musí se bortit betonové zdi, a vyvcholením musí být oběšený vladař?
Komunismus určitě neupadl jednoho " krásného listopadového dne", v listopadu 89 nakonec nebyl žádný tak krásný den, kdy by se dalo říct " dneska by to šlo". Komunismus se prostě unavil, vyčerpal, přestal mít sílu natahovat ty pazoury na tak velkou vzdálenost od Moskvy, a pak se najednou objevil politik, který měl sílu si uvědomit, že je ho potřeba přestrojit, naštěstí nestihl včas vymyslet jak, nebo to přinejmenším zapomněl těm okolo sebe, říct, a tak díky tomu, myslím, se to mohlo stát, nejprve v Polsku, Německu, tady, a pak i jinde.
To, co se stalo v listopadových dnech roku 1989, asi nebyla žádná revoluce, to se jen statisíce, až miliony lidí, přidaly k těm, kteří se tady o revoluci pokoušeli přinejmenším od roku 1977.
A tak, hlavně nezapomínejme na své statečné z dob, kdy ještě nebylo snadné a úplně normální, položit někam kytku, nebo zapálit svíčku.
A prosím Vás, kupte si okamžitě tu Klausovu knížku, ať ji nemusí nabízet při každém televizním vstupu!