dvanáctý den…..Sněhu zase přibylo, kam dohlédnu je bílo a když místy špatně došlápnu, mám sněhu po kolena.Představuju si, jak asi vypadá Delta D…..

Mám spoustu práce, ale nic nedělám kdykoliv si sednu k nějaké práci, kvílí Gerinka u nějakých dveří, že chce ven, přes den to dělá každých 5 minut, a pak zase zpět…., vnoci se omezuje na hodinové intervaly tam a 5ti minutové zpět, pokaždé promrznu a sotva se stačím zahřát a usnout, zase vstávám a pouštím ji ven.

Tina pro změnu hárá, ale tiše, nic u toho nevyžaduje. Zato Šuměnka asi mrouská, ale dělá to britsky, skáče nebo lítá po celém domě a vydává u toho  podivné cvrlikavé nekočičí zvuky. Ňuninka má taky svůj zimní rituál, když ven oknem, zpět zásadně dveřma a naopak, včera mi za ty drobné úsluhy ale ukázal svou skrýš pod sněhem v keři, jak tam leze, jak pak vykukuje, jak vyleze, a pak jsme šli domů, naštěstí dveřmi.

Semtam kouknu do banky, ale upomínací dopisy se mi už nikomu psát nechce, já to mám hozený" takhle, časem se mi přestane chtít opakovat pořád to samé.

Semtam něco přečtu, otřepu se, případně si otřu plivance, někdy  bych něco i řekla, ale pak  si raději cvaknu rumu z lahve už poránu, rum nemá smysl nalívat do sklenice, rum je jen rum nepotřebuje žádné rituály.

Semtam něco napíšu a přemýšlím nad tím, kolik jsem toho za poslední tři a čtvrt roku nenapsala, pěkného, milého i smutného, prostě nenapsala proto, abych nikoho nezarmoutila u Labe, u Vltavy, v Kotěhůlkách, prostě kdekoliv, protože respekt není něco jako šafrán, který se přidává jen do domácí bramboračky.

Sníh přede mnou, sníh za mnou, sníh zleva i zprava, a dnes navíc i nějaká bílá tma

a něco málo dnešního moře 🙂

¨

Před chvílí řekli v televizi slovo "zmrazky", no to je humus:-(