Některá pouta

Taková doba
Tolik úvah jak se oprostit, už tolikrát, po roce, po dvou, po třech
Tolik míst, tolik slov, úsměvů, smíchu
Návěstí restaurací, místa na cestách, všude kam jdu, všechno co vidím, jím, piju, tisíckrát ta vůně
Tolik snah se oprostit
Ale nejde to, nejde to
Tisíckrát se opouštíme a po tisící se toho lekáme
Známe životy bez sebe
Některá pouta
Není možné se jich zbavit
Protože tu prostě mají být.

Příspěvek byl publikován v rubrice Monology...... a jeho autorem je Modona. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *